Oddlužení osoby s nemovitostí

Oddlužení fyzické osoby s nemovitým majetkem

Jako další způsob řešení situace zadlužené osoby, která disponuje nemovitým majetkem, je oddlužení. Jedná se o klasický případ oddlužení fyzické osoby dle insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení).

Pro tyto účely se musí jednat o fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání, případně právnickou osobu, která není považována za podnikatele a která také nemá současně dluhy z podnikání.[1] Osoby, které chtějí využít oddlužení, musí splnit následující podmínky:

  • poctivý záměr
  • schopnost splácet v plné výši odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, zároveň minimálně stejnou částku ostatním věřitelům a k tomu ještě v plné výši pohledávky na výživném ze zákona a odměnu sepisovatele
  • odpovědný přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení
  • nemít kvalifikovanou insolvenční historii (v posledních 10 letech jí nesmělo být přiznáno osvobození od placení pohledávek, v posledních 5 letech nesměl být její návrh na povolení oddlužení zamítnut nebo oddlužení zrušeno pro nepoctivý záměr nebo v posledních 3 měsících nesměla vzít svůj návrh na povolení oddlužení zpět)

Insolvenční zákon zavádí v současné době dvě možné formy oddlužení:

  • plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty
  • zpeněžení majetkové podstaty

Pro dlužníka je příznivější zvolit oddlužení formou plnění splátkového kalendáře, proto se v dalších řádcích budeme věnovat právě této formě.

Plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty

Oddlužení formou plnění splátkového kalendáře znamená, že dlužník bude povinen po dobu nanejvýš 5ti let, pokud nebude průběh oddlužení prodloužen, splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů určitou částku. Částka je vypočtena tak, aby dlužníku zbylo dostatek financí na běžné životní potřeby.

V průběhu procesu této formy oddlužení bude však povinnou součástí i prodej majetku dlužníka. Neznamená to ale, že každému dlužníkovi bude prodán veškerý majetek. Zákon zásadně zakazuje prodej tzv. obvyklého vybavení domácnosti, mezi které patří například běžné vybavení kuchyně a věcí s tím souvisejících. Takové předměty je možné prodat pouze tehdy, pokud jejich cena zjevně přesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti. Znamená to tedy, že běžnou ledničku insolvenční správce prodávat nebude, ale luxusní drahou ledničku může.

Co se týče majetku nemovitého, zavádí právní úprava také ochranu přiměřeného obydlí dlužníka. Pokud reálná hodnota obydlí dlužníka nepřesáhne srovnávací hodnotu stanovenou v nařízení vlády, není dlužník povinen vydat obydlí insolvenčnímu správci k prodeji.  Obydlí však může být chráněno jen v případě, kdy v řízení nefiguruje zajištěný věřitel a nemovitost není zatížená zástavním právem.

Jsou tři možnosti, jak může dlužník oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty úspěšně splnit:

  • zaplatí 100 % pohledávek nezajištěných věřitelů;
  • během 3 let zaplatí nejméně 60 % pohledávek nezajištěných věřitelů;
  • během 5 let vynaloží veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, aby zaplatil pohledávky věřitelů (zároveň insolvenční zákon říká, že pokud během 5 let zaplatí nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek, tak potřebné úsilí vyvinul).[2]

Upozorňujeme, že v současné chvíli je parlamentem ČR projednávána novelizace insolvenčního zákona, která má za cíl usnadnit dlužníkům proces oddlužení a napomoci jim v návratu z dluhové pasti.

[1] Za specifických podmínek může soud povolit oddlužení i osobě, která má dluhy z podnikání.

[2] Pro řízení, ve kterých bylo o úpadku rozhodnuto po 1. 6. 2019, již není podmínkou úspěšného oddlužení splacení minimálně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, pokud dlužník vyvine potřebné úsílí.

 

Chcete vědět víc? Kontaktujte nás.