Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí je daní zavedenou v daňové soustavě od roku 1993. Tato daň představuje hlavní daň majetkového typu, u níž se daňová povinnost váže k vlastnictví nemovitého majetku. Jsou jí zdaňovány pozemky a stavby a dále též byty a nebytové prostory, které se nacházejí na území České republiky.

Daň z nemovitostí v sobě sloučila dvě dřívější samostatné daně, a to daň domovní a daň z pozemků a rozšířila daňovou povinnost na většinu pozemků a staveb. Dani z nemovitostí podléhají všechny pozemky a stavby ležící na území České republiky a nacházející se ve vlastnictví právnických i fyzických osob bez ohledu na jejich sídlo či bydliště, s výjimkou těch, které vzhledem ke svému specifickému charakteru jsou z daňové povinnosti zákonem výslovně vyjmuty.

Dani naopak nepodléhají pozemky a stavby, které se nacházejí na území jiného státu, i když jsou ve vlastnictví právnických a fyzických osob, jejichž sídlo či bydliště je na území České republiky

Z čeho se daň z nemovitostí skládá a jaký na ni má vliv, pokud pozemek vlastníku nese určitý výnos?

Daň z nemovitostí se skládá z daně z pozemků a daně ze staveb. Rozdělení daně na dvě části je odůvodněno tím, že poplatník daně z pozemků nemusí být vždy totožný s poplatníkem daně ze staveb a dále zejména odlišnostmi ve způsobu jejich stanovení. Výpočet daně z pozemků a daně ze staveb se proto provádí odděleně, ale v rámci jednoho společného daňového přiznání, daň z nemovitostí tvoří pak součet obou samostatně vypočítaných daní

Vzhledem k charakteru daně z nemovitostí jako daně majetkového typu není rozhodující, zda z nemovitosti má poplatník nějaký výnos. Pokud mu ze stavby nebo z pozemků plyne nějaký příjem (např. z jejich pronájmu), podléhá tento příjem samostatně dani z příjmu, u níž však zaplacená daň z nemovitostí je výdajem snižujícím daňový základ.

Kdy je zdaňovací období a za jakých podmínek je poplatník povinen podat přiznání k dani?

Zdaňovacím obdobím u daně z nemovitostí je kalendářní rok. Daň se vyměřuje na zdaňovací období dopředu, a to vždy podle stavu k 1. lednu roku, na který je vyměřována. Ke změnám skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu kalendářního roku, se nepřihlíží, tyto změny ovlivní daňovou povinnost až v následujícím zdaňovacím období.

Přiznání k dani po jejím zavedení byli povinni podat všichni poplatníci do 15. května 1993 za tento rok. V dalších letech mají povinnost podat přiznání noví poplatníci a z ostatních pouze ti, u nichž došlo oproti předchozímu zdaňovacímu období ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně včetně změny v osobě poplatníka, a to do 31. ledna zdaňovacího období.

Kdy a jak podat daňové přiznání?

Daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se podává finančnímu úřadu, v obvodu jehož působnosti se nachází zdaňovaná nemovitost. Pokud se nemovitosti poplatníka nacházejí v územních obvodech několika finančních úřadů, podá poplatník přiznání k dani u každého z těchto finančních úřadů vždy za nemovitosti, které se nacházejí v jeho územním obvodu.

Příslušnému finančnímu úřadu je poplatník povinen oznámit též zánik daňové povinnosti (z důvodu jejího přechodu na jiného poplatníka nebo z důvodu zániku nemovitosti), a to nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.