Exekuce nemovitostí
Mnoho lidí si čas od času půjčuje finanční prostředky. Dnešní doba spojená s nepřebernou nabídkou půjček a podobných finančních produktů k tomu doslova vybízí. V ideálním případě lidé své půjčky bez problémů splácí. Dochází však i k opačným situacím, kdy půjčky, resp. splátky úvěrů spláceny nejsou.
Důvody nesplácení mohou být jakékoliv a často jsou spojeny s neočekávanými událostmi bez zavinění dlužníků. Nejenom díky tomu jim zpočátku nemusí být ze strany dlužníka věnována dostatečná pozornost. Dluhy však nikdy nespí. Pakliže dlužník dlouhodobě nesplácí půjčku a ještě ke všemu řádně nekomunikuje se svým věřitelem, například ve snaze sjednat si výhodnější splátky či jejich odklad, po jisté době může dojít k nepříjemné situaci v podobě exekuce.
Slovo exekuce je dnes používáno velmi často, zejména v souvislosti s nepopulárními postupy soudních exekutorů a jejich zaměstnanců. Druhou stranou mince je však bezpochyby právo věřitele na uspokojení jeho pohledávky. Podstatou exekuce je totiž vynucení splnění povinnosti, která nebyla splněna dobrovolně.
Z této základní roviny vyplývá vztah mezi oběma stranami, oprávněným (věřitelem) a povinným (dlužníkem), kdy povinností dlužníka je splnit věřitelovu pohledávku, kterou nesplnil dobrovolně. V rámci jeho samotné podstaty dochází při exekučním řízení k mnoha sporům. Je tedy logické, že pojem exekuce provází mnoho mýtů, polopravd, ale často i reálných zkušeností při vedení exekučních řízení.
Exekuce z pohledu práva – legislativa
Je nutné si uvědomit, že exekuční řízení je podobně jako další důležité instituty upraveno zákonem. Konkrétně se jedná o úpravu v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů), dále v exekučním řádu (zákon č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v množství souvisejících vyhlášek a dalších právních předpisů. Složitost této problematiky a častá novelizace dané legislativy však způsobuje časté omyly při interpretaci jednotlivých institutů exekučního práva.
Tuto situaci činí nepřehlednější také tzv. dvoukolejnost výkonu soudního rozhodnutí. Jedná se o aktuální stav v ČR, kdy je možné provádět faktický výkon rozhodnutí buďto přímo soudem prostřednictvím soudního vykonavatele, anebo soudním exekutorem. Ačkoliv počet soudních výkonů rozhodnutí v posledních letech zřetelně klesá, stále je možné využít mimo exekuční řízení i tento způsob.
Z pohledu věřitele je však bezpochyby výhodnější exekuční řízení. V rámci tohoto může například exekutor provádět exekuci na majetek povinného více způsoby zároveň či vydávat více exekučních příkazů.
S ohledem na narůstající trend co do počtu exekucí i na charakter zaměření těchto stránek se budeme dále věnovat pouze exekučnímu řízení prováděnému soudním exekutorem.
Exekuce – vymezení pojmů
Co vlastně exekuce znamená? Jaké jsou druhy exekuce? Jaká jsou pravidla a postupy v rámci exekučního řízení a jak se exekuce provádí? Na tyto a další otázky se pokusíme odpovědět v tomto článku věnovanému základním pojmům v oblasti exekucí.
Jak již bylo uvedeno dříve, exekuce, resp. exekuční řízení je proces, který je určen k vydobití splnění závazku dlužníka (povinného), který nebyl splněn dobrovolně. Co se týká druhu exekucí, tyto lze v zásadě rozdělit na exekuci na peněžitá plnění a exekuci na nepeněžitá plnění.
Do exekucí na nepeněžitá plnění patří odebrání věci, vyklizení, rozdělení společné věci a provedení prací a výkonů. Mezi exekuci na peněžitá plnění patří srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, postižení závodu, správa nemovité věci, prodej věcí movitých, zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem a prodej věcí nemovitých. V souvislosti se zaměřením tohoto webu bude dále popsána exekuce prodejem věcí nemovitých.
Nejprve je vhodné ujasnit si, kdo v rámci exekučního řízení vystupuje, resp. jaké jsou subjekty exekučního řízení. Mezi tyto subjekty patří:
- exekuční soud (jedná se o okresní soud, který nařídí exekuci a pověří určitého soudního exekutora jejím provedením; místně příslušným je ten soud, v jehož obvodu má povinný místo trvalého pobytu či sídlo)
- účastnící řízení (jsou jím oprávněný, tj. věřitel a povinný, tj. dlužník)
- je-li exekucí postižen majetek patřící do společného jmění manželů, je účastníkem exekučního řízení pokud jde o tento majetek i manžel povinného
- co se týká nástupnictví, lze exekuci nařídit proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný nebo ve prospěch jiného, než kdo je označen jako oprávněný, nařídit a provést pouze za předpokladu, je-li prokázáno, že na tuto osobu přešla povinnost, resp. právo z tohoto rozhodnutí
Samostatnou kapitolou v rámci exekučního řízení je soudní exekutor.
- soudní exekutoři jsou soukromými fyzickými osobami, které splňují předpoklady podle exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád) a které stát pověřil exekutorským úřadem. Pouze soudní exekutoři mohou vykonávat exekuci a stát na ně přenesl část svých pravomocí a zároveň stanovil, jakým způsobem bude vykonávána.
Činnost exekutorů je legislativně ošetřena a exekutor tedy nemůže postupovat v rozporu se zákonem. Při výkonu své funkce je exekutor vázán zákonem a také rozhodnutími soudu vydanými v exekučním řízení. Ze zákona je exekutor povinen vykonávat svoji činnost nezávisle, svědomitě a nestranně. Při výkonu své činnosti musí používat označení „soudní exekutor“.
Předpoklady pro výkon funkce soudního exekutora jsou stanoveny v § 9 exekučního řádu. Mimo exekuční soud a účastníky exekučního řízení hraje soudní exekutor důležitou roli v rámci celé exekuce. Například poučí dlužníka o možnosti splnit dluh a uhradit zálohu na náklady exekuce, aniž by musel exekuci provést (§ 46 odst. 6 exekučního řádu).
V rámci exekucí je nutné poukázat na důležitost dodržování lhůt, které určuje zákon. Ačkoliv jsou v zákoně uvedeny, při doručování písemností soudem či exekutorem je na tyto lhůty odkazováno, což přispívá k upozornění dotčené osoby na délku jednotlivé lhůty. Stanovené lhůty slouží k ochraně dlužníka i věřitele a je nutné věnovat jim patřičnou pozornost.
Faktická nečinnost dlužníka může v této souvislosti způsobit nárůst nákladů exekuce, což se projeví vyššími výdaji, než které měl dlužník na začátku exekuce. Lhůty je tedy nutné dodržovat.
Předpoklady zahájení exekučního řízení
Následující text pojednává o předpokladech exekuce, povinných náležitostech v rámci exekučního řízení. Jsou zde rozvedeny předpoklady pro zahájení exekučního řízení a exekuční titul.
Základním předpokladem pro zahájení exekučního řízení je exekuční návrh (návrh na zahájení exekuce) a exekuční titul. Tyto uvedené termíny jsou naprosto stěžejní v rámci všech exekučních řízení a jejich znalost je pro pochopení této problematiky nezbytná.
Exekuce, podobně jako další řízení u soudu, se zahajuje na návrh, který se podává exekutorovi. Nezahajuje se tedy automaticky či ze zákona. Vždy je nutné ji zahájit návrhem, je zde tedy požadavek na jistou aktivitu věřitele (oprávněného). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel exekutorovi.
Exekuční návrh může podat oprávněný nebo ten, kdo prokáže, že na něj přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí. Náležitosti návrhu jsou uvedeny v § 38 exekučního řádu. Pokud je exekuční návrh neurčitý nebo nesrozumitelný, vyzve exekutor nejpozději do 15-ti dnů navrhovatele, aby jej opravil a na toto mu určí lhůtu.
Předpokladem pro zahájení exekuce je exekuční titul. Jedná se o listinu (exekuční titul), která byla vydána orgánem nadaným rozhodovací pravomocí, která ukládá povinnému povinnost k plnění (typicky rozhodnutí soudu a jiných orgánů, výčet exekučních titulů uvádíme níže, přičemž kompletní výčet je uveden v § 274 odst. 1) občanského soudního řádu. Exekučním titulem rovněž může být listina, která potvrzuje, že dlužník na sebe tuto povinnost k plnění převzal dobrovolně a souhlasil s jejím výkonem, pokud povinnost ve stanovené lhůtě nesplní. Mezi exekuční tituly tedy patří například:
- vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek
- vykonatelný rozhodčí nález
- notářský zápis (výhodou v tomto případě je, že odpadá celé nalézací (soudní) řízení, pokud je sepsán, disponuje oprávněný právem podat exekuční návrh
- vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy – platební rozkaz, vykonatelný smír
- rozsudek je exekučním titulem až s doložkou právní moci a doložkou vykonatelnosti (tj. obsahuje-li doložku o tom, kdy rozhodnutí nabývá právní moci, resp. vykonatelnosti)
Exekuční titul je tedy nezbytnou podmínkou pro zahájení exekučního řízení. Z tohoto titulu musí vyplývat povinnost, která má být v rámci exekučního řízení vynucena. Na tomto místě je nutné upozornit, že vykonatelné rozhodnutí soudu či jiného výše uvedeného orgánu prodlužuje dobu, po kterou může věřitel uplatnit svůj nárok. Právo přiznané pravomocným rozhodnutím se promlčuje až za 10 let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Nelze tedy v žádném případě spoléhat na promlčení nároku v rámci obecné tříleté promlčecí doby.
Týká se Vás exekuční řízení? Můžeme Vám pomoci, aby Vás postihlo co nejméně. Kontaktujte nás.
Podání návrhu na exekuci nemovitosti
Pakliže oprávněný disponuje exekučním titulem. Jeho dalším krokem je podání exekučního návrhu soudnímu exekutorovi. Konkrétního soudního exekutora si vybírá sám oprávněný bez ohledu na místo sídla soudního exekutora (§ 28 exekučního řádu). Jedinou překážkou je zde podjatost exekutora, díky níž může být z řízení vyloučen (§ 29 exekučního řádu).
Exekutor může odmítnout vykonat exekuci pouze pokud žadatel (oprávněný) nesložil na náklady exekuce přiměřenou zálohu (§ 30 exekučního řádu a § 12 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměnách a náhradách soudního exekutora), a nebo pokud by úkon odporoval zákonu. V ostatních případech bude soudní exekutor dál činný bez dalších návrhů oprávněného a tento již nemusí činit další úkony.
V rámci své činnosti je exekutor dále povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při provádění exekuční činnosti dozvěděl a odpovídá za škodu způsobenou při exekuční činnosti, také byla-li způsobena jeho zaměstnancem (§ 32 exekučního řádu). Exekutor se této odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
Pakliže však oprávněný chce využít jiného exekutora, než toho, který již exekuci provádí, může to navrhnout exekučnímu soudu. Exekuční řízení však nelze přerušit (nestanoví-li zvláštní úprava jinak), nelze prominout zmeškání lhůty a nelze ani podat návrh na obnovu exekučního řízení.
Exekuci tedy provede ten exekutor, kterého v návrhu na provedení exekuce navrhne oprávněný a kterého příslušný soud pověří provedením exekuce. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Jak bylo uvedeno výše, exekuci lze vést na zaplacení peněžité částky, ale i na jinou povinnost než je zaplacení peněžité částky. Pro přehlednost uvádíme možné druhy exekuce:
– exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést:
- srážkami ze mzdy a jiných příjmů
- přikázáním pohledávky
- prodejem movitých věcí a nemovitostí
- postižením podniku
- zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech
- správou nemovitosti
- pozastavením řidičského oprávnění
– způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti, lze ji provést:
- vyklizením
- odebráním věci
- rozdělením společné věci
- provedením prací a výkonů
Pokud Vám hrozí prodej movitých věcí, neváhejte nás kontaktovat, pomůžeme Vám s volbou vhodných opatření.