Daň z příjmů

Při prodeji nemovitosti je třeba v určitých případech počítat i s daní z příjmů. Daně z příjmů řeší zákon č. 586/1992 Sb., který doznal, ve vztahu k nemovitostem, zásadních změn od počátku roku 2013. Od tohoto roku upravuje zákon o daních z příjmů také daň dědickou a daň darovací, které dříve upravoval zákon č. 357/1992 Sb.

Bezúplatné příjmy

Pojem bezúplatný příjem, resp. někdy bezúplatné plnění, je institut, který byl do českého právního prostředí vnesen zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí v roce 1992. S novelizací a tvorbou nových daňových zákonů byla však úprava bezúplatných příjmů inkorporována do zákona o dani z příjmů s účinností od 1. 1. 2014, kde je upravena dodnes.

I přes snahu judikatury a odborné literatury bezúplatné příjmy přesněji definovat, je problematika bezúplatných příjmů stále složitým tématem s počtem výkladových nejasností, které poté v praxi činí potíže.

Co jsou to bezúplatné příjmy?

Bezúplatné plnění lze definovat jako plnění (peněžní i nepeněžní) bez odpovídajícího protiplnění, spočívající jednak v tom, že se majetek poplatníka zvýší, nebo v tom, že se výše jeho majetku nezmění a on určité majetkové hodnoty ušetří.

Bezúplatné plnění, resp. bezúplatný příjem je dle české právní úpravy pojmem širším než pojem darování dle občanského zákoníku. Bezúplatný příjem zahrnuje krom darování i majetkový prospěch plynoucí z dědických titulů, z poskytnutí služby, ze společenské úsluhy, případně z bezúročných zápůjček, výpůjček a výpros.

Majetkový prospěch vzniká na základě právního jednání, kterým poplatník získá majetkovou výhodu tak, že se jeho majetek zvýší nebo zůstane stejný, protože ušetří (nemusí zaplatit). Podle stávající judikatury Nejvyššího správního soudu jiný majetkový prospěch má i ta osoba, za niž bylo plněno, co měla plnit sama.

Majetkovým prospěchem nemusí být vždy jen případ, kdy dojde ke zvýšení majetkových aktiv poplatníka, ale též případ, kdy odpadne poplatníkovi povinnost plnění, představovalo-li by toto plnění snížení hodnoty jeho majetku (např. prominutí dluhu).

Bezúplatné příjmy a daně z příjmů

V případě, že poplatník obdrží bezúplatný příjem (například obdrží bezúročnou zápůjčku), vzniká mu povinnost zvýšit základ daně z příjmů o hodnotu obdrženého bezúplatného příjmu. Zároveň však má možnost snížit si základ daně z příjmů o stejnou částku, pokud takto získaný příjem použije k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Osvobození bezúplatných příjmů od daně z příjmů fyzických osob

Poplatník je od daně z příjmu týkající se bezúplatných plnění osvobozen v následujících případech.

  • příjem plynoucí z nabytí dědictví nebo odkazu
  • příjem plynoucí z daru, společenské úsluhy nebo jiného majetkového prospěchu od příbuzného (konkrétně příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, sourozence, strýce, tety, synovce, neteře, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů)
  • příjem plynoucí z daru, společenské úsluhy nebo jiného majetkového prospěchu od osoby, se kterou obdarovaný žil nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společné domácnosti (a z tohoto důvodu pečoval o společnou domácnost, nebo byl na tuto osobu odkázán výživou)
  • příjem, který byl poskytnut na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky
  • příjem plynoucí z jakéhokoli majetkového prospěchu nabytého příležitostně, pokud tento příjem v úhrnu od téže osoby nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 15.000,- Kč

Nemovitost jako bezúplatný příjem

Jak již bylo řečeno, bezúplatný příjem nemusí být vždy ve formě peněžitého plnění, avšak i ve formě nepeněžní, tedy i ve formě prospěchu ze získané nemovitosti. Pokud tedy poplatník obdrží darem, na základě dědického titulu, či dalšího výše zmíněného způsobu bezúplatného plnění nemovitost nebo část nemovitosti, uplatní se něj stejná pravidla jako v případě majetkového prospěchu peněžitého.

Například:„Osoba A obdrží od svých rodičů rodinný domek na základě darovací smlouvy/dědického titulu“. Majetkový prospěch ve formě rodinného domku, poté bude bezúplatným příjmem a dle § 4a zákona o daních z příjmů bude osoba A osvobozena od placení daně z tohoto příjmu.

Od daně se osvobozuje:

  • příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem
  • příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. K uspokojení vlastní bytové potřeby musí dojít nejpozději do 1 roku následujícího po roce, v němž byl prodej uskutečněn. Tento příjem je osvobozen i v případě, že poplatník částku odpovídající kupní ceně prodávané nemovitosti vynaložil na obstarání bytové potřeby 1 rok před obdržením kupní ceny
  • příjem z prodeje nemovitých věcí, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu 5 let

Osvobození bezúplatných příjmů:

  • od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu
  • z nabytí vlastnického práva k věci na základě jeho převodu nebo přechodu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, je-li nabyvatel oprávněným členem družstva
  • od daně jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů
  • od daně jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z toho z toho důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou

Daň z darů je, kromě výše uvedených případů kdy je nulová, pro fyzické osoby 15 % a pro právnické osoby 19 %. Daňové přiznání se podává za kalendářní rok, v kterém k daru došlo, tedy do 1. dubna roku následujícího.